Plavčík: "Kapitáne, přímo před námi je ledovec"
Kapitán: "A co jako?"
Plavčík: "Na kolizním kurzu pane, neměli bychom změnit kurz?"
Kapitán: "Nemáme palivo na nějaké kličkování, je daleko"
Plavčík: "Ale pane, za chvíli bude blízko, teď by snad ten manévr nebyl tak drahý"
Kapitán: "Ale možná by nebyl ani laciný, vidím nějaký kus ledu, nevypadá velký a je stále dost daleko"
Plavčík: "Ale většina ledovce bývá pod vodou, může to být..."
Kapitán (skočí mu do řeči): "... a nebo nemusí a já budu mít zodpovědnost to plýtvání s palivem a časem pasažérů obhajovat, ne vy"
Kapitán: "A vůbec, proč se bavíme o pitomém kousku ledu kdesi v dálce, máme přece i jiné problémy - špinavé stoly v kuchyni..."
Plavčík: "...nedostatek záchraných člunů, nefunkční pumpy na pumpování vody z lodi, posádku, která neumí plavat"
Kapitán: "Panikáři pitomý, naše loď je nepotopitelná a ten kus ledu je malý, slabý a třeba roztaje než k němu dojedeme"
Plavčík: "Teď už vidíme, že je velký i nad hladinou a je sakra blízko, musíte ihned udělat úhybný manévr!"
Kapitán: "Už je pozdě, zkusíme to prostě projet" (...) "Tak dobře, dobře, ostře vlevo!"
Plavčík: "Ajajaj, to byla rána, v boku lodi je díra"
Kapitán: "To bude třeba jen stín, nebudeme zatím dělat žádná opatření, nechci mezi pasažéry šířit paniku"
Plavčík: "Ale loď už nabírá vodu"
Kapitán: "Ona třeba zas vyteče, voda k moři patří, je to přirozený proces"
Plavčík: "Klesáme ke dnu"
Kapitán: "Ale pomalu, možná dorazíme dřív do cíle než se potopíme pod hladinu" (...) "Nojo, dobře, to asi ne, tak vytáhnem ty pumpy"
Kapitán: "Ok, vidím, že je to bez šance, připravte pro mě a důstojníky dva záchranné čluny"
Plavčík: "Ano, ale co zbytek posádky a pasažéři?!"
Kapitán: "Měl sem za to, že máme možná víc člunů, objednal jsem další, navíc možná umějí plavat a pevnina bude určitě za rohem"
Plavčík: "Tři tisíce kilometrů daleko"
Kapitán: "Musí to být blíž, jste pesimista, kde jsou ty čluny?"
Plavčík: "Ale co my?!"
Kapitán (nasedá do člunu): "Lidé se odnaučili, že smrt patří k životu, úplně sme ji vytěsnili..."